Dozvídáme se, že v parku probíhá oprava silnice, která jediná protíná park a po které musíme jet. Do zhruba 2 kilometrového úseku na kterém pracují, pouštějí auta každou celou hodinu. Jelikož cesta k tomuto místu zabere asi 35 minut, tak plánujeme že tohle místo přejedeme ve 12 hodin a do té doby musíme počkat mezi návštěvním centrem a několika vyhlídkovými body. Park je plný medvědů, každý nám vypráví jak zrovna nějakého zahlédl, ale my, přestože napínáme zraky jak můžeme, tak žádného medvěda nevidíme. Laura je z toho zklamaná. Před šešti měsíci dali 1O-ti medvědům obojky a včera česovaná elektronická spojka rozpojila těhle deset obojků, takže je v parku strážci hledají. Každý obojek obsahuje zařízení pro sledování, kdy a kde se medvěd po předchozích 6 měsíců nacházel. Silnice je poseta stolicí od medvědů, vypadá to že ji v noci využívají jako záchod.
Přejíždíme do sousedního Kings Canyon, je okolo 3 hodiny a mě se do prudkého klesání na dno kaňonu moc nechce. Už je pozdě, brzo se stmívá a navíc v kaňonu bude tma ještě dříve. Nakonec jsme ale celou asi 50-ti kilometrovou absolvovali. Po cestě jsme viděli několik srnek, ale jinak ani živáčka. Už za tmy jsme vyjeli z parku a namířili si to směrem k národnímu parku Yosemite. Do kempu jsme dorazili okolo 10 hodiny a rovnou do hajan.
Po cestě k parku jsme zahlédli krásně zelené údolí
A ještě jeden pohled na stejné údolí
Příjezd do národního parku Sequoia
Udělal tohle někdo naschvál nebo to příroda takhle nastražila sama?
Sequoia muzeum
Pohled do koruny jednoho z gigantů
Stromy jsou ohnivzdorné
Laura zkouší kam až dosáhne
Já u jednoho z obrů
A ještě jednou porovnání s tlusťochem
Pohled na skály v Kings Canyon
A tohle už je pohled do kaňonu, uprostřed se klikatí silnice po níž jsme jeli
Pohled na skály lemující kaňon
Na dně protéká řeka Kings River, která kaňon vytvořila
Ještě jednou pohled do kaňonu
a naposledy
Tohle je tabule u vjezdu do kaňonu, ne ta fotka je ve správném pořadí
Sourak v Kings Canyon
a ještě jednou
Západ slunce nad Kings Canyon